
Průvodce Fielmann:
Vady zraku u dětí
Svět kolem nás zkoumáme od prvního mrknutí oka. Náš zrak dává našemu mozku mnoho důležitých informací a podnětů, díky nimž je náš život barevnější a jednodušší. Vady zraku mohou postihnout i děti. Pokud jsou tyto vady rozpoznány a léčeny včas, existuje šance, že zcela vymizí. Pro rodiče však není vždy snadné vadu zraku u dětí rozpoznat. Pravidelné prohlídky u očního lékaře a měření zraku mohou výrazně pomoci se včasným rozpoznáním vady zraku u dětí. V tomto článku se dozvíte, jak lze vady zraku u dětí rozpoznat a jaké jsou možnosti jejich léčby.
Přehled
Mnoho dětí má oční vady, protože jejich oči ještě nejsou plně vyvinuté.
Pokud se s léčbou začne již v útlém věku, je možné mnoho vad zcela odstranit.
Při korekci vad zraku u dětí mohou také pomoci dioptrické brýle či kontaktní čočky.
Jelikož děti nemají žádné srovnání, považují svůj špatný zrak za normální- a proto je velice důležité, aby si rodiče všímali případných příznaků.
Čím dříve se zahájí léčba vady zraku u dítěte, tím větší je šance, že se ji podaří zmírnit.
Vady zraku u dětí: symptomy a viditelné příznaky
Rozpoznat vadu zraku u dětí nebývá jednoduché, protože si velmi často ani děti samy neuvědomují, že špatně vidí. Neznají totiž nic jinéhho, na rozdíl od dospělých, u kterých se oční vada vyvine až v průběhu života Děti jsou navíc velice přizpůsobivé a umějí svůj špatný zrak určitými mechanismy vykompenzovat, proto je odhalení vady zraku u dětí velmi komplikované.
Proto je velmi pravděpodobné, že vás dítě samo neupozorní na to, že špatně vidí. Některé příznaky však mohou poskytnout první vodítko. Prevence je velmi důležitá, i přestože vaše dítě nevykazuje žádné nápadné chování, měl by mu být zrak zkontrolován v rámci preventivní prohlídky. Pokud se u vás v rodině vyskytují problémy se zrakem, mělo by jít dítě na prohlídku k očnímu lékaři co nejdříve.
Šilhání
Jedním z nejzřetelnějších příznaků očních vad je šilhání, které se u dětí často vyskytuje. Neplatí to ale vždy, miminka často šilhají, aniž by měla problémy se zrakem, protože nemají své oční svalstvo ještě plně pod kontrolou. Pokud však miminka starší šesti měsíců šilhají déle než několik sekund, měl by je prohlédnout oční lékař.
U malých dětí se může vyskytovat takzvané zdánlivé šilhání. Pokud se u dítěte vyskytuje zdánlivé šilhání, na první pohled to působí, jako by šilhalo, ale ve skutečnosti se jedná o efekt, který způsobuje širší, plochý nos nebo kožní záhyb na vnitřní části víčka. Když dítě roste, mění se i jeho obličej a zdánlivé šilhání během času samo zmizí.
Časté mrkání a mžourání
Mrkáním se děti snaží zaostřit, proto může být také časté mrkání příznakem oční vady. Také mžourání, a to především při zaostřování na dálku může poukazovat na oční vadu.
Mnutí očí
Lidské oko se snaží vadu zraku vykompenzovat, což je pro něj vyčerpávající. Pokud si děti často mnou oči, může to naznačovat únavu očí, která může být způsobena oční vadou. Může se však jednat i o jiná onemocnění, jako je například infekce oka, a proto byste měli s dítětem raději navštívit očního lékaře.
Nerovné držení hlavy
Pokud dítě neustále drží hlavu v šikmé poloze nebo pokud ji při pohledu na objekty neustále přetáčí do neobvyklého směru, může to být také příznak vady zraku. Může se jednat například o slabozrakost, která je v populaci velmi rozšířena. Při tomto problému jedno oko vidí výrazně hůř než druhé a dítě se přirozeně snaží vadu kompenzovat silnějším okem, což může vést ke špatnému držení hlavy.
Časté zakopávání
Pokud dítě často padá a zakopává o různé předměty, může to být způsobeno vadou zraku. Takové dítě může mít problém s včasným rozpoznáním překážek a vada zraku může také negativně ovlivňovat jeho rovnováhu.
Vnější příznaky potíží s očima
Některé vady zraku u dětí lze rozpoznat i pouhým pohledem.
Chvění očí a změny na okrajích očních víček mohou být známkou onemocnění oka, které může v některých případech souviset s vadou zraku. V těchto případech je třeba se nechat vyšetřit u očního lékaře, aby dané příznaky objasnil.
Bolesti hlavy
Neustálá snaha mozku kompenzovat zrakovou vadu u dítěte častokrát vede k bolestem hlavy. Dítě, které si stěžuje na takové bolesti, by proto mělo být vyšetřeno i na případnou oční vadu.
Změny chování
U starších dětí je někdy možné vadu zraku odhalit jen na základě změn v jejich chování. Děti mohou začít vykazovat menší zájem například o malování či ruční práce nebo se dokonce přestanou věnovat svým koníčkům. Mohou se také vyskytnout problémy s učením, doprovázené poruchami soustředění. Možným příznakem vady zraku u dětí může být také rychlý nástup únavy, která se projevuje především na očích.
Přehled vad zraku vyskytujících se u dětí
Pokud začne dítě vykazovat jeden nebo více výše uvedených příznaků, může to být známkou, že má vadu zraku.
Dalekozrakost (hypermetropie) u dětí
Děti mající dalekozrakost vidí dobře na dálku, ale na blízko vidí rozmazaně. Dalekozrakost je způsobená příliš krátkou oční bulvou. Dalekozrakost se častěji vyskytuje u dětí do osmi let, protože se jejich oči ještě vyvíjejí a rostou. V mnoha případech se tedy během dospívání tato vada sama spraví a zmizí. Nicméně dokud není oční bulva plně vyvinutá, měla by být tato vada zraku korigována brýlemi.
Během prvního roku života není korekce zraku pomocí brýlí nutná. Pokud je však po dosažení prvního roku života dalekozrakost vyšší než tři dioptrie, brýle jsou nutné. Stejně tak v případě, kdy se naměřené hodnoty pravého a levého oka liší o více než jednu dioptrii, by měla být tato oční vada korigována brýlemi. V opačném případě by to totiž mohlo vést k tomu, že by se zrak zlepšoval pouze u lepšího oka, zatímco slabší oko by naopak zakrnělo.
Krátkozrakost (myopie) u dětí
Děti, které mají krátkozrakost vidí ostře na blízko, ale předměty v dálce vidí rozmazaně. Příčinou krátkozrakosti je příliš dlouhá oční bulva. V posledních letech dětí s krátkozrakostí přibývá, což je pravděpodobně způsobeno častým používáním chytrých telefonů, tabletů a počítačů. Je proto důležité, aby děti trávily co nejvíce času venku, protože pohled do dálky jejich zrak posiluje.
Krátkozrakost u dětí lze také korigovat. Existují speciální kontaktní čočky, které se nosí hlavně v noci a které působí proti dalšímu růstu oka do délky. Díky výzkumům o fungování těchto čoček byly v posledních letech vyvinuty také brýle, které účinkují dle podobného principu, ale ušetří dětem i rodičům péči o kontaktní čočky.
Pokud je krátkozrakost u dětí výrazná, měly by při hře venku určitě nosit brýle, protože jinak hrozí mnohem vyšší riziko úrazů. Dítě s vyšší vadou nerozezná například auta či osoby, které se nachází ve větší vzdálenosti, a je proto pro něj složitější správně odhadnout vzdálenost k jednotlivým objektům.
Astigmatismus (asymetrické zakřivení rohovky) u dětí
Zakřivení rohovky (astigmatismus) je zpravidla vrozená vada, která se během života mění jen nepatrně. Způsobuje rozmazané vidění na blízko i na dálku, a tím výrazně omezuje zrak. Závažnější formy astigmatismu je třeba korigovat pomocí brýlí, aby byl zrak opět ostrý. V takové případě jsou ideální speciální dětské brýle, které jsou vyrobeny přesně podle individuálních potřeb dítěte.
Šilhání (strabismus) u dětí
Děti ještě nemají plně vyvinutou schopnost zaměřit obě oči společně na jeden bod. Časem se tedy může objevit tzv. strabismus, který je znám také pod pojmem šilhání. Buď se jedno oko dívá vždy trochu nakřivo nebo se při pohledu na určitý předmět zaměřuje střídavě jen jedno nebo druhé oko. Tím dochází k dvojitému vidění, které je namáhavé pro oči i mozek. V důsledku toho se mozek zaměří na fixující, ostřejší oko, zatímco šilhající oko je "vypnuté", aby nebyl mozek příliš přetížen. Zatímco silnější oko je neustále v popředí, slabší oko se může přestat vyvíjet. To znamená, že se u slabšího oka nevyvine plně ostré vidění a to vede k trvalému otupění zraku.
Z tohoto důvodu je velmi důležité s léčbou začít co možná nejdříve. Oční lékaři k tomuto účelu používají speciální brýle, nebo také ´přechodné zakrývání silnějšího oka, což může značně podpořit vývoj oka slabšího.
Neurologické poruchy zraku u dětí
Vady zraku u dětí mohou být způsobeny i neurologicky podmíněnými poruchami. Jsou sice výrazně vzácnější než běžné vývojové vady oka, ale měly by být přesto vyšetřeny, pokud se příčina zrakové vady nedá zjistit pouze pomocí zrakových testů.
K nejčastějším příznakům neurologické poruchy zraku u dětí patří dvojité vidění, ztráta zraku, povislá oční víčka, narušené fungování zornic a výpadky zorného pole. Jelikož děti většinou nerozpoznají a nepopíší své problémy se zrakem okamžitě po jejich objevení, rodiče si těchto příznaků častokrát nevšimnou včas.
Především dvojité vidění je častokrát způsobeno neurologickou poruchou zraku. Pokud nelze příčinu rozpoznat přímo v oku, je nezbytné provést objasnění vady zraku dítěte mezidisciplinární konzultací.
Včasné rozpoznání a cílená léčba pro optimální vývoj zraku
Pravidelné prohlídky u očního lékaře a stanovení aktuálního počtu dioptrií jsou důležité již od útlého věku, aby bylo možné včas rozpoznat případnou vadu zraku u dětí. Mnoho zrakových vad, které jsou rozpoznány a léčeny od raného věku, lze časem zcela vyléčit. Při korekci mohou dále pomáhat brýle a kontaktní čočky.
V rámci pravidelných preventivních prohlídek u dětského lékaře se průběžně prověřuje také zrak dítěte:
A to třikrát v rámci vyšetření během novorozeneckého a kojeneckého období,
dvakrát během vyšetření v batolecím období,
a dále každé dva roky při prohlídkách během školního období a adolescence.
Pokud by se však u dítěte objevily příznaky zrakové vady, mohou si rodiče nezávisle na preventivních prohlídkách objednat vyšetření u očního lékaře.
Co mohou rodiče udělat pro posílení zdraví očí svých dětí?
Existuje mnoho praktických tipů pro každodenní život, které lze využít k posílení a podpoře zdravého zraku u dětí. Obzvláště důležitým faktorem je denní světlo. Děti by měly strávit každý den co nejvíce času na denním světle - ideálně alespoň dvě hodiny denně. Pro optimální vývoj oka je důležitý také pravidelný pohled do dálky.
Ve většině případů však nelze děti od obrazovek zcela odradit. Je tedy třeba dbát alespoň na to, aby se dítě na obrazovku dívalo z dostatečné vzdálenosti. Aby nehrozilo poškození zraku, doporučuje se vzdálenost alespoň 30 až 40 cm od obrazovky. Je také třeba dbát na to, aby si dítě dělalo pravidelné přestávky od sledování obazovky a dívalo se do dálky. Při pravidelném střídání pohledu do blízka a do dálky se oko správně trénuje.