Dioptrie: Vše, co potřebujete vědět

Například v Německu trpí vadou zraku přibližně každý druhý člověk - podle údajů Profesního sdružení očních lékařů je to téměř 40 milionů osob. Nejčastějšími vadami zraku jsou krátkozrakost a dalekozrakost, ale často se vyskytuje také astigmatismus a presbyopie. Oční lékař nebo optometrista vám změří zrak a určí typ a velikost vaší zrakové vady. Výsledek zapíše v podobě počtu dioptrií a znaménka, které slouží jako výchozí údaj pro zhotovení brýlí ke korekci oční vady. V tomto článku naleznete informace o tom, co to jsou dioptrie, jak se zjišťují a jaký mají význam. 

Tento článek byl zkontrolován  Prof. Dr. med. Hans-Jürgen Grein

Dioptrie: Celkový přehled 

Co znamená pojem dioptrie? 

Jak se dioptrie měří? 

Od kolika dioptrií potřebuji brýle? 

Nejčastější vady zraku 

Závěr: Zjištění počtu dioptrií je nezbytné pro korekci zraku a ostré vidění 

Dioptrie: Celkový přehled

• Dioptrie jsou fyzikálními jednotkami, které udávají, jak silně je určitý optický systém schopen lámat světelné paprsky. 

• Slouží pro přesné stanovení účinku brýlových skel a kontaktních čoček. 

• Kladné dioptrické hodnoty jsou známkou dalekozrakosti a naopak záporné dioptrické hodnoty jsou příznakem krátkozrakosti. 

• Hodnoty dioptrií určuje oční lékař nebo optometrista pomocí objektivního a subjektivního stanovení refrakčních hodnot. 

• Na základně výsledků měření zraku se vyrábějí přesné korekční pomůcky, které kompenzují vaši individuální vadu zraku. 

Výraz „Dioptrie“ použil poprvé francouzský oční lékař Ferdinand Monoyer v roce 1872 . Slovo dioptrie vzniklo spojením dvou starořeckých slov „dia“, což znamená „skrz“ a „opsis“ pro „vidět“.

Dioptrie dodnes slouží jako fyzikální jednotka udávající lomivost určitého optického systému. Matematicky odpovídají dioptrie převrácené hodnotě ohniskové vzdálenosti v metrech. Tak má například spojná čočka, která spojuje dopadající sluneční světlo ve vzdálenosti 0,5 metru za čočkou, lomivost 1/0,5m = 2 dioptrie – zkráceně: 2 dpt. Čím je ohnisková vzdálenost kratší, tím vyšší je dioptrická hodnota. V oční optice slouží počet dioptrií především k popisu účinku brýlových a kontaktních čoček. Nicméně i lidské oko vykazuje v klidovém stavu - tedy při pohledu do dálky - průměrnou lomivost asi 60 dioptrií. Pokud se při pohledu změní vzdálenost, tak se oko přizpůsobí tzv. akomodací a odpovídajícím způsobem lomivost upraví tak, aby bylo i nadále možné ostré vidění.

Většina lidí s vadou zraku má dioptrické hodnoty mezi -8,00 dpt až +8,00 dpt. Existují i lidé, kteří mají vyšší hodnoty, ale ti jsou spíše výjimkou. V zásadě tedy platí, že čím vyšší je dioptrická hodnota, tím silnější je také nezbytná korekce pomocí brýlí či kontaktních čoček. V případě vyšší zrakové vady přebírá za určitých podmínek náklady na brýle zdravotní pojišťovna.

Mimochodem: dioptrické hodnoty nejsou vždy stejné! Mohou být ovlivněny například únavou, nedostatečným přísunem tekutin, léky či dokonce těhotenstvím. Výrazné kolísání těchto hodnot je časté také například u diabetiků.

Pokud jsou dioptrické hodnoty kladné, jedná se o dalekozrakost (hypermetropii). Někteří lidé, kteří trpí dalekozrakostí, vidí vzdálené objekty celkem ostře, protože oko zvládne dalekozrakost částečně vykompenzovat akomodací. Toto vykompenzování je však výrazně složitější u blízkých objektů, což má za následek rozmazané vidění na blízko. V případě dalekozrakosti je dioptrická hodnota uvedena v receptu k brýlím v políčku “sph” se znaménkem „+“, tedy například „+2,00 dpt“. 

Pokud jsou dioptrické hodnoty negativní, jedná se o krátkozrakost. Člověk mající krátkozrakost vidí blízké objekty ostře a vzdálené objekty naopak rozmazaně. V případě krátkozrakosti je dioptrická hodnota uvedena v receptu k brýlím v políčku “sph” se znaménkem „-“, tedy například „-2,00 dpt“.  

Ve většině zemí se dioptrie měří v krocích po čtvrtinách, tedy po 0,25 dpt. Udávají při tom odchylku od optimálního vidění oka a současně slouží jako výchozí hodnota lomivosti, kterou brýlové či kontaktní čočky musejí mít, aby bylo možné ametropii korigovat. Dioptrie jsou celosvětově používanou jednotkou pro udávání lomivosti optických čoček – a to včetně udávání zrakových vad. 

Oční lékař nebo optometrista používá ke stanovení dioptrií speciální měřicí přístroj. Nejprve se dioptrie v oku změří objektivně pomocí autorefraktometru. Následně se provede vyšetření, při kterém se zjistí, s jakými dioptriemi lze subjektivně dosáhnout nejostřejšího zraku. K tomu oční lékaři a optometristé používají speciální měřicí brýle, do kterých vkládají různé čočky. A pacient se s nimi snaží přečíst písmena nebo číslice. Hodnoty, které jsou pro pacienta nejvhodnější, jsou pak vsazeny do vyráběných brýlí. Tento celý proces se nazývá stanovením refrakce.  

V celém procesu měření je velice důležitá přesnost. Pokud nejsou dioptrické hodnoty brýlí správné, není možné dosáhnout ostrého vidění. Pokud chcete zjistit své dioptrické hodnoty, tak si jednoduše zarezervujte termín v některé pobočce Fielmann. 

Zajímavost: Nejsilnější brýle, které byly kdy vyrobeny, měly –108 dpt  

Zda a kdy je potřeba používat zrakovou pomůcku, záleží na typu zrakové vady a v některých případech také na věku. 

V případě krátkozrakosti můžete při nošení brýlí nebo kontaktních čoček pociťovat zlepšení již od cca -0,5 dioptrií, a to především při řízení automobilu nebo ve škole. Přibližně do -1,0 dioptrie se ale v každodenním životě většinou obejdete i bez zrakové pomůcky, a to především tehdy, pokud vykonáváte činnosti, které nejsou z hlediska zraku příliš náročné. Od vyšších dioptrických hodnot byste však měli zrakové pomůcky používat, protože jinak se může stát, že něco přehlédnete a hrozí tak riziko nehody. 

V případě dalekozrakosti je situace trochu odlišná. Lehký až střední stupeň dalekozrakosti lze většinou korigovat akomodací oka - tedy schopností oční čočky změnit svůj tvar a tak i počet dioptrií. Mladí lidé se bez brýlí někdy obejdou dokonce při hodnotách +2,0 nebo +3,0 dpt. S přibývajícím věkem se však schopnost akomodace snižuje. Část akomodace, která se v tomto případě využívá při ostrém pohledu do dálky, chybí pak při pohledu na blízko. Přibližně od 30 let věku je toto vyrovnávání stále složitější, takže je stále více nutná optická korekce pomocí brýlí či kontaktních čoček. 

Rozhodnutí, zda používat zrakovou pomůcku, závisí častokrát na mnoha dalších faktorech. V některých případech je vhodné používat zrakové pomůcky i při nižších dioptrických hodnotách: 

• Bolesti hlavy: Pokud trpíte bolestmi hlavy, může to být znamení, že potřebujete zrakovou pomůcku. 

• Silniční provoz: Pokud vidíte dopravní značky rozmazaně, měli byste používat zrakovou pomůcku, abyste v silničním provozu nikoho neohrozili. Problémy s viděním se mohou dále zhoršovat v noci, kvůli protijedoucím vozidlům. 

• Únava očí: Unavené oči mohou být příznakem zrakové vady, která není korigována zrakovými pomůckami.  

• Věk: S přibývajícím věkem se zrak zpravidla zhoršuje. Pokud vidíte špatně na blízko, jedná se pravděpodobně o takzvanou presbyopii. Tyto problémy většinou začínají kolem 45. roku věku. Pokud se podobné problémy objeví dříve, může se jednat o dalekozrakost. A ke korekci je třeba použít dioptrické brýle nebo kontaktní čočky. 

Kontaktní čočky se nachází přímo na oku, zatímco brýle jsou od oka vzdáleny několik centimetrů. Dioptrické hodnoty kontaktních čoček a brýlí se mohou lišit tím více, čím vyšší je vada zraku. V případě menší vady zraku jsou obě hodnoty zpravidla stejné, od +/- 4 dpt se však mohou lišit.  

Pokud máte vyšší vadu zraku a již používáte brýle, neměli byste při nákupu kontaktních čoček vycházet pouze z dioptrických hodnot vašich brýlí. Před nákupem byste si měli nechat stanovit přesné dioptrické hodnoty kontaktních čoček. Zarezervujte si termín v některé z poboček Fielmann ve vašem okolí. 

Dioptrické hodnoty nám poskytnou informace o druhu a rozvinutí zrakové vady. Některé zrakové vady jsou velmi časté a postihují většinu lidí.

V případě Krátkozrakosti (myopie) je oční bulva protažená více do délky, takže se světelné paprsky, které dopadají do oka, protínají ještě před sítnicí. A to má za následek, že dané osoby vidí ostře pouze na krátké vzdálenosti. Převrácená hodnota dioptrické hodnoty nám poskytne informace o tom, na jakou nejdelší vzdálenost daná osoba vidí ještě ostře. Pokud někdo vidí ostře do vzdálenosti jednoho metru, jejich dioptrická hodnota je přibližně -1,00 dpt. Pokud vidí ostře pouze na 50 centimetrů (0,5 metru), mají dioptrickou hodnotu -2,00 dpt.  

Slabá krátkozrakost je pro oči zcela bezpečná. S přibývajícími dioptriemi však výrazně stoupá riziko patologických změn z důvodu silného protažení oční bulvy. U hodnot od -6,00 dpt pak hovoříme o vysokém stupni myopie. V těchto případech jsou také daleko častější onemocnění, jako je odchlípení sítnice nebo makulární degenerace. Proto doporučujeme, aby krátkozrací lidé chodili na pravidelné kontroly k očnímu lékaři.  

V případě Dalekozrakosti (hypermetropie) je oční bulva zkrácena, takže se světelné paprsky střetávají až za sítnicí, a proto je obraz neostrý. Jak moc je člověk v běžném životě omezován, závisí kromě typu dalekozrakosti také na věku. V mládí lze objekty na delší vzdálenost rozpoznávat ještě dobře, zatímco na krátké vzdálenosti bývají často rozmazané. Při běžných činnostech, jako je například čtení, mohou tedy vznikat problémy. 

Zakřivení rohovky, kterému se říká také astigmatismus, se může objevit bez příznaků krátkozrakosti nebo dalekozrakosti, ale ve velké většině případů je provázen jednou z těchto dvou vad zraku. Rohovka není v těchto případech zakřivena rovnoměrně, ale je vyklenuta do různých směrů. A proto se kulaté objekty lidem jeví jako čáry. Aby bylo možné zohlednit zakřivení rohovky při stanovování počtu dioptrií, doplňuje se druhá hodnota, která se vztahuje k zakřivení rohovky. 

Pokud je někdo krátkozraký a zároveň má astigmatismus, může mít v záznamu k brýlím například hodnoty „sph -3,00 dpt, cyl -0,50 dpt“. Bere se zde vždy v úvahu také poloha osy, která uvádí nasměrování rozdílných zakřivení. Stanovují se zde dioptrické hodnoty pro krátkozrakost, ale i pro astigmatismus. 

Přesné stanovení dioptrických hodnot je nezbytné pro korekci vaší vady zraku. Přesnost je zde velice důležitá - k preciznímu určení vady zraku se využívá jak objektivní, tak i subjektivní stanovení refrakce. Jedině tak je možné zajistit opravdu ostré vidění pomocí zrakové pomůcky. Pokud chcete zjistit vaše přesné dioptrické hodnoty pro vaše nové brýle, nechte si udělat bezplatné měření zraku v některé z našich poboček. Využijte naši webovou stránku k rezervaci termínu. Následně vám naši odborníci rádi poradí s výběrem Brýlí a Slunečních brýlí a pokud budete chtít, pomůžou vám také s výběrem vhodných Kontaktních čoček. 

Zde naleznete další ověřené informace k tématu znalostí.